Protikuřácký zákon – absolutní dobro nebo novodobý hon na čarodějnice?
Napravujeme mýty o paušální škodlivosti kouření tabáku
Údaje, o které se opírá tento článek, pocházejí z monografie vydané americkým National Cancer Institute s názvem Smoking and Tobacco Control Monograph. Americký zdoj je pro tento účel výhodou v tom smyslu, že úřad předního světového tabákobijce jen stěží budeme podezírat ze zastírání jakýchkoli škodlivých účinků tabáku a kouření. Můžeme si být proto jisti, že rizika, která s sebou kouření přináší, nám tento zdroj, na nějž je navázáno celosvětové protikuřácké tažení, rozhodně zatajovat nebude. Monografie je jakýmsi shrnutím několika observačních studií zaměřených na kouření a s ním spojenou nemocnost a úmrtnost.
Rizika kouření jsou v monografii popisována pomocí tzv. koeficientu rizika. Pro ty čtenáře, kteří nejsou v této terminologii doma, malé vysvětlení: předpokládejme, že v populaci nekuřáků, kterou chceme použít pro srovnání, zemře 10% lidí na choroby srdce. To budeme považovat za normální, a proto takovému výskytu obtíží přiřadíme riziko 1,0. Nyní předpokládejme, že mezi kuřáky zemře na onemocnění srdce 12%. To je o 20% více, a můžeme říci, že jejich koeficient rizika je 1,2.
Celková úmrtnost
A nyní k datům. Začněme s nejtěžším kalibrem, a tím je povšechná úmrtnost. Zemřeme jednou všichni, takže předpokládejme, že se jedná o úmrtí předčasná. Kuřáci doutníků jako skupina mají koeficient rizika předčasného úmrtí 1,12. To vypadá celkem hrozivě, však? (Kuřáci cigaret jsou však na tom s koeficientem rizika 1,66 ještě o něco hůře).
Avšak jak vypadá tato skupina kuřáků doutníků při bližším pohledu? Zahrnuje kuřáky všech intenzit, od těch, co bafají jeden laciný doutníček za druhým od rána do večera, stejně jako ty, kteří si čas od času dopřejí zážitek z vykouření prémiového long-filleru.
Za zmínku stojí i finanční aspekt tohoto koníčku – zatímco na to, aby člověk vykouřil denně 10 – 12 kvalitních doutníků, jejichž cena se pohybuje okolo 200 Kč za kus, má jen určitá příjmová skupina, většina labužníků z řad střední třídy se spokojí nejvýše s jedním či dvěma takovými doutníky denně.
[bar id=“389″]
Monografie naštěstí rozlišuje kuřáky podle počtu vykouřených doutníků, a také podle věkových skupin. Pro předčasné úmrtí jsou tedy koeficienty rizika u mužů, kteří kouří od jednoho do dvou doutníků denně, následovné:
| Věková skupina (♂, 1-2 doutníky / den) |
koeficient rizika |
| 35-49 |
0,70 |
| 50-64 |
1,10 |
| 65-79 |
1,02 |
| 80+ |
0,97 |
Podívejme! U věkové kategorie od 35ti do 49ti let je riziko nějak podivně snížené! Kdyby se jednalo například o celozrnné pečivo nebo sojové výrobky, už vidím ty palcové titulky ve všech médiích: KONZUMACE CELOZRNNÉHO PEČIVA SNIŽUJE RIZIKO PŘEDČASNÉHO ÚMRTÍ O 30%! Jenže se jedná o tabák, novodobý strašák využívaný v každodenním boji s naší svobodou a o naše peněženky, a proto se takové zjištění nehodí hlavnímu proudu do krámu a muselo zůstat hezky ležet ve výzkumnickém šuplíku.
Důvody tohoto neobvyklého paradoxu jsou různé a popravdě lze o nich pouze spekulovat. Je pravděpodobné, že lidé, kteří si tu a tam zakouří doutník, jsou častěji z vyšší příjmové skupiny a tím pádem i lidé s vyšším vzděláním a s větším povědomím o zdravém životním stylu. Svůj „nezdravý“ koníček tedy mnohem častěji kompenzují například vyváženější stravou nebo tělesnou aktivitou než lidé, kteří kouří laciný tabák nebo rovnou cigarety.
Další důvod, a podle mne daleko závažnější, kterým se „nezdravost“ kouření doutníků staví do dosti jiného světla a vpodstatě se jím přímo relativizuje, spočívá v rituálu, jaký vykouření takového kvalitního doutníku představuje. Kdo má totiž čas hodinu denně věnovat se svému koníčku, uvolnit se a zrelaxovat, upřednostnit sebe před prací a stresujícími povinnostmi, a současně nemyslet na nepříjemné věci a nezaobírat se rozhovory na nepříjemná témata (protože ani jedno si tak nějak nelze k dobrému pokouření představit), pak takový člověk žije neoddiskutovatelně zdravěji než někdo, kdo sice nekouří a třeba se snaží i jíst zdravě, ale pro samý stres nemá ani kdy si uvědomit, jak jeho zdravé jídlo v ústech chutná.
[bar id=“384″]
Za mých studií na medicíně byl naším rektorem prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. Když přednášel, vždy kolem sebe šířil atmosféru pohody a vyrovnanosti. Až po letech mi můj kamarád ze studií, který se mezitím stal docentem a měl příležitost s profesorem Kouteckým pohovořit si na rovnocennější, kolegiální úrovni, tlumočil Kouteckého návod na udržení si psychické pohody: profesor Koutecký miluje hudbu, a po každém vyčerpávajícím a stresujícím dni na klinice se doma pohodlně usadí, pustí si svou oblíbenou skladbu, k tomu si nalije sklenku dobré whisky a zapálí kvalitní viržinko. A relaxuje.
Ano, historku mám pouze z doslechu, a možná je to zčásti legenda. Ale hezky dokresluje podstatu věci. I když se to dnes nesmí říkat nahlas, protože oficiální proud kouření ostrakizuje, náš nejvyhlášenější onkolog si mimo jiné také díky němu udržel zdraví a dobrou psychickou pohodu do vysokého věku. Nepřipadá vám to zvláštní?
Rakovina plic
Ale zpátky k naší studii.
Další tabulka ukazuje koeficienty rizika rakoviny plic u mužů, kteří kouří mezi jedním a dvěma doutníky denně v různých věkových skupinách:
| Věková skupina (♂, 1-2 doutníky / den) |
koeficient rizika |
| 50-64 |
0,72 |
| 65-79 |
1,27 |
| 80+ |
0,66 |
Jistě si zítra přečteme na titulních stránkách novin nějaký takový titulek: „STUDIE UKÁZALA, ŽE KOUŘENÍ CHRÁNÍ VE STŘEDNÍM A POZDNÍM VĚKU PŘED RAKOVINOU PLIC!“
Průměrný koeficient rizika rakoviny plic pro všechny věkové skupiny je přitom 0,9, takže můžeme zcela vážně uzavřít, že vykouření jednoho až dvou doutníků denně snižuje riziko rakoviny plic o 10%.
Jistě, kouř z doutníků se neinhaluje do plic, takže toto zjištění až tak šokující není. Avšak vyplývá z toho, že i médii démonizované pasivní kouření (protože kuřák doutníku inhaluje kouř, vyfouknutý ústy, do plic při běžném dýchání) nebude zase tak strašným zlem, jaké se z něj dělá. Anebo je rozdíl v pasivním kouření dýmu z čistého kvalitního tabáku a dýmu z cigaret, u nichž se uplatňuje odlišná teplota hoření daná použitím cigaretového papíru a v neposlední řadě také vliv několika set syntetických aditiv, přidávaných do tabáku výrobci ke zlepšení chuti a zvýšení závislosti konzumenta. Avšak to jsou jen dohady.
Onemocnění srdce a cév
Následující tabulka ukazuje koeficienty rizika pro onemocnění koronárních arterií srdce:
| Věková skupina (♂, 1-2 doutníky / den) |
koeficient rizika |
| 50-64 |
0,72 |
| 65-79 |
0,97 |
| 80+ |
0,99 |
Opět, asi nikdy neuvidíte relevantní titulek v médiích ve smyslu: „DOUTNÍK DENNĚ JAKO PREVENCE INFARKTU VE STŘEDNÍM VĚKU!“
Ale pojďme k meritu, k hlavnímu strašákovi, kterým se zaštiťují lékařské kapacity, když se vztyčeným prstem varují před kouřením. Vzpomínám si, že nám toto riziko bylo zdůrazňováno už na lékařské fakultě (jen nám přitom zapomněli sdělit údaje z předchozích tabulek…) Tím rizikem je rakovina jícnu.
| Věková skupina (♂, 1-2 doutníky / den) |
koeficient rizika |
| 50-64 |
1,86 |
| 65-79 |
2,62 |
Z tabulky vyplývá, že skutečně kouření doutníků zvyšuje riziko rakoviny jícnu, a to zhruba dvojnásobně. Avšak abychom porozuměli těmto relativním číslům, musíme se podívat na to, co představují v reálných podmínkách, tedy kolik případů rakoviny jaksi navíc, ke kterým by jinak nedošlo, má kouření jednoho až dvou doutníků na svědomí?
Podle National Cancer Institute je výskyt rakoviny ústní dutiny mezi bělochy ve Spojených státech 8 případů na 100.000 osob ročně. Toto číslo však zahrnuje všechny osoby bez rozdílu, spadají tam také všichni – i ti nejtěžší – kuřáci cigaret. Institut nezveřejnil výskyt mezi nekuřáky, ale z jiných on-line zdrojů je možno odvodit, že to bude někde kolem 1,5 případů na 100.000 osob.
To znamená, že pokud se rakovina jícnu vyskytne u 1,5 na 100.000 nekuřáků, vyskytne se zhruba u 3 kuřáků doutníků ze 100.000 osob za rok. To je jeden případ rakoviny navíc mezi 67.000 kuřáky doutníků za rok.
To je myslím riziko, se kterým dokážu žít. Dokonce si myslím, že daleko větší zdravotní riziko představují nesmyslné nálepky s varováním od pana ministra, kterými jsou povinně polepeny vedle cigaret i doutníky – ten stres, který se ministerstvo snaží propašovat do našeho podvědomí, je tisíckrát škodlivější než vše, čím nám dobrý doutník může reálně ublížit.
MUDr. Daniel Fleissig
Volně přeloženo z článku „Cigar Warnings Go Up In Smoke“ (zdroj) a obohaceno o mé postřehy a úvahy.
Autor působí jako terapeut čínské medicíny na TCM Clinic Praha.
[bar id=“383″]
